Není umění naučit se mluvit, ale naučit se mlčet...Janixka]
~ ~ ~ BLOG DVOU KAMARÁDEK TERLESS & JANIXKY ~ ~ ~
VĚTŠINA FOTOGRAFIÍ A OBRÁZKŮ V BLOGU JE NAŠE TVORBA! ©
PROSÍME, NEKOPÍRUJTE. DĚKUJEME. SP-GIRLS

Co se děje, když spíš...II.

15. december 2012 at 22:31 | Janixka |  Writing, Stories, Poems
Vanessin pokoj v domě její matky Mary. Vanessa sedí u telefonu a přemýšlí, jestli zavolat, nebo nezavolat.
Vanessa: (sama pro sebe) Co mám dělat? Už tři dny jsem se pořádně nevyspala, ale nechci podporovat Katiny představy…Nechci, aby se taky zbláznila. Jeden blázen mi v rodině stačí, dalšího nepotřebuju! Tak a je rozhodnuto nikomu volat nebudu! (zbrkle položí sluchátko zpět, až jí upadne)
Mary: (už nějakou dobu Vanessu pozoruje) Hele hele copak ti ten telefon udělal? Nemyslím si, že když s ním budeš třískat, něco tím vyřešíš.
Vanessa: (nevrle) Jo to vím taky!
Mary: Zamysli se nad tím, jak se chováš k těm, co tě mají rádi. Nemáš ani tušení co se na tebe žene. Není vhodný čas na rozepře s přáteli, budeš je brzy potřebovat…(otočí se a odejde)


Vanessa: (chvilku se zamyslí a otočí se, aby se Mary omluvila, když se ale ohlédne, nikde ji nevidí) Co to…? Mamíí jsi tu? (prohledává dům, chodí od pokoje k pokoji, ale nikde ji nemůže najít, až najednou zazvoní domovní zvonek)
Vanessa: (jde otevřít a spatří matku) Uf, už jsem si myslela, že tě unesli mimozemšťani (směje se)
Mary: (s udiveným výrazem ve tváři) Ale no tak, holčičko, od kdy ty věříš na mimozemšťany? (udiveně zakroutila hlavou, obešla Vanessu a šla do kuchyně s nákupem, otočila se a zakřičela z kuchyně) Nestůj tam jako kůl v plotě a pojď mi pomoct vybalit nákup.
Vanessa: (s udiveným výrazem ve tváři a rukama plnýma nákupu) Ale mami kde jsi to vzala? Vždyť ještě před chvilkou jsem s tebou mluvila a to jsme doma neměli ani suchou kůrku od chleba?!
Mary: Ale dítě ty jsi zase pila ten "zázračný" čaj od tety Luisy? Už snad stokrát jsem ti říkala, že nemáš sahat na věci, které nám vozí teta Luisa! Nikdy totiž nevíš, jestli to není zdraví škodlivé (se smíchem). Jak bych tady asi dneska už mohla být, když jsem ti říkala, že mám dneska v nemocnici noční.
Vanessa: (naštvaně) No tak mami nedělej si ze mě srandu, vždyť jsem tě viděla na vlastní oči! A kromě toho víš, že od té doby co jsem z tetiných koláčků štěstí dostala vyrážku, už na nic nesahám.
Mary: No jo tak se hned tak nečil. Jak ti mám vysvětlit, že prostě nemůžu být na dvou místech najednou? (nechápavě)
Vanessa: (rozhořčeně) No ták! Kolik myslíš, že mi asi je? Já přece vím, že nemůžeš být na dvou místech najednou, jenom mi to prostě nedává smysl to je vše!
Mary: Tak hele, zlato, se svýma imaginárníma matkami si to vyřeš, jak chceš, ale jí si jdu lehnout, protože jsem měla noční směnu a jsem vážně unavená. Když budeš chtít něco k jídlu, koupila jsem mraženou pizzu, tak si ji hoď do trouby na 170°.
Vanessa: Díky mami. A hezky se vyspi.
Vanessa: (sama pro sebe) Asi jsem se vážně moc nevyspala, když už vidím bludy. (s vyděšeným výrazem) Musím zavolat Katy, jinak se z toho zblázním.
(telefon chvilku zvoní a ozývá se Kathrynin mladší bratr Adam)
Adam: Ahojky tady dům Flakeových po zaznění signálu, prosíme, zanechte vkaz…Túút
Vanessa: Ahoj, Adame, už dlouho jsem tě neslyšela, jak se máš? (pobaveně)
Adam: (rozmrzele) Sakra… Jak to, že mě vždycky poznáš? Tak jsem se snažil. Když dneska volali mamce z práce, konečně to vyšlo, konečně někdo uvěřil, že je to záznamník. (smutně) A ty mi to dnešní vítězství takhle zničíš.
Vanessa: Víš, jak moc ráda si s tebou povídám, ale dneska potřebuju nutně mluvit s Kat. Můžeš mi jí prosím zavolat?
Adam: Jasně co bych pro tebe neudělal. (odloží telefon a jde pro sestru)
Kathryn: Haló? To jsi ty Ness?
Vanessa: Jo, to jsem já, potřebuju s tebou mluvit.
Kathryn: Jasně, tak mluv, poslouchám tě.
Vanessa:Ne nejde to. Po telefonu ti to říct nemůžu. Je to moc osobní. Mohla bych k vám zajít?
Kathryn: Jasně klidně přijď, stejně jsem chtěla jít nakoupit tak ti v obchodě vezmu ty dobrý sušenky, co máš tak ráda.
Vanessa: (s úsměvem na tváři) Znáš mě jako svý boty co?
Kathryn:Když s někým kamarádíš už od školky, časem pochytíš, co má rád a co ne, proto řeknu mamce, aby radši schovala to kuře, co máme dnes k večeři. Jsi pořád vegetariánka ne?
Vanessa: Jo stoprocentní!
Kathryn: Tak dobře budu tě čekat.
Vanessa: Budu tam za dvacet minut.
Kathryn: Tak zatím!
Vanessa: (vesele) Hojky!
 

1 person judged this article.

Comments

1 Terless Terless | Email | Web | 15. december 2012 at 23:45 | React

jééé, super! další část, to je dobře, že jsi jí sem dala ;) je to skvělý :) akorát mi přijde, že tam máš zbytečně moc chyb, promiň, asi jsem strašnej rejpal... :D

2 Terless Terless | Email | Web | 20. december 2012 at 14:29 | React

kdy bude pokráčko? :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement